Když Ti život nabídne změnu, staň se změnou.

Rugby

6. listopadu 2013 v 19:40 | Neriah |  Výlety
,,Chceš jet na rugby?''
,,No, jasně!''
,,Ok. Ale budeme muset vyjíždět UŽ před 10.''
Za a) nikdy nevěřte francouzovi, že se odjíždí v čas, který vám řekne, a za b) nemyslete si, že rugby se tady považuje za jen tak ledajaký sport.

Z desáté hodiny se s obtížemi vyklubala půl jedenáctá, ale všichni (až na mě) se stačili obléknout do modrožlutých barev klubu ASM Clermont Auvergne, dívky zvolily stejně laděné ''líčení'' a všichni měli dva symbolické proužky na tvářích, což potkalo ve finále i mě.

Poprvé jsem také při této příležitosti měla možnost jet do Clermontu. Ovšem z něj jsem krom stadionu nic neviděla. Na tom ale nezáleží, byl to unikátní zážitek. Za, nepříliš levný, lístek na derby Clermont Auvergne kontra Bordeaux bylo ochotno zaplatit opravdu velké množství lidí, kteří vypadali ještě daleko divněji než my. Vtipné klobouky, šály, trika a mikiny, dokonce invalidní vozíky, vše v barvách ASM, úplně každý. Ve svém obyčejném neladícím zeleném triku jsem si připadala zvláštně, alespoň jsem na sobě neměla barvy nepřítele. Skrze dav jsme se prodrali k našim vůbec ne špatným a také tučně oceněným místům a mohli jsme sledovat hráče prazvláštně se rozcvičující na trávníku. Už když jsme stoupali po schodišti k sedadlům překvapilo mě, co slyším. Highway to hell?! Ou, tak to mi srdce poskočilo. Po celou dobu čilé rozehřívací aktivity i samotého zápasu pak hrála atipická, jemně legační až směšná, živá dechová hudba, ale nejvíce mě dostalo, když fotbalisti vstupovali oficiálně do hřiště a k tomu zazněla melodie mě značně povědomá. Ve chvíli, kdy mi došlo o co se jedná, musela jsem se začít opravdu nahlas smát. Hlavní znělka ze SAW! Nemyslím si, že francouzi věděli, jakou hudbu slyší, ale mně to udělalo velikou radost.

Ačkoli jsem pravidla úplně nepochopila, jsem si jista, že hlavně v druhé polovině hráli 'naši' dobře. Rozhodně to prokazuje výsledek 40:11 s vítězstvím na naší straně.


Jelikož se zápas konal v čase oběda, na jídlo jsme si pak zašli do nedalakého místního baru, kde se podávaly pouze hamburgery a saláty. Na první variantu mě zrovna neužije, ale salát, který jsem si objednala, byl vynikající. Ledový salát, rajčata, kousky slaniny a na tom v ultrajemném křupavém palačinkovém těstě politém medem a posypaném mandlemi posazený kus výtečného kozího sýra. A zákusek? Nejlepší hruškový dortík s karamelem, jaký jsem kdy jedla. Navíc nás obsluhoval moc pohledný číšník, o kterém se na požádání rozepíšu v příštím článku o místních chalanech.

Stadion



Zapálení fanoušci
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama