Když Ti život nabídne změnu, staň se změnou.

Já nechápu, já k ničemu!

30. prosince 2013 v 17:00 | AluStaire |  Deníček de France
12. prosince
Unudily jsme se dvěma hodinami francouzštiny, atmosféra zhoustla o matice, kdy, jinak poklidní, mírumilovní a hloupí, studenti slovně zaútočili na učitelku. Nelíbí se jim, jak vyučuje, jak je známkuje, jak se k nim chová. Přitom v porovnání s naším sborem na gymplu, se tady s nimi jedná jak s miminky. Plamenné promluvy a přeřvávání našich spolužáků, profesorka po téměř třiceti minutách utnula. A překvapivě jsme se k žádnému zářnému výsledku nedostali.

Po obědě - najedla jsem se paštiky s chlebem a květákem - nás Kačka zase vytáhla do nedalekého Intermarché. Nakoupila kapesníky a především bonboniéry s francouzskými motivy - nevadí, že nejsme v Paříži, hlavně domů dovezme čokoládu s Eiffelovkou! Teď tu ve studijní místnosti čekáme na zvonění, okolo nás se hrají karty. Je vtipné tyto rádoby hráče poslouchat, obzvláště jednoho, který doposud nechápe pravidla.

13. prosince
Na ZSV jsme prováděli pokusy, na laborkách z fyziky jsme zase předstírali, že něco děláme. A namísto tělocviku nás učitelka vzala připravovat náš školní stánek na Marché de Noël (Vánoční trhy), skoro třicet lidí na práci a přesto jich tam většina jen postávala.

Odpoledne jsem zjistila, kolik jsem toho zapomněla z organické chemie a poznala opravdovou krizi. To se stává, když k Vám učitelka na dějepis posadí francouzského spolužáka, který si od Vás opisuje poznámky, protože výklad nestíhá. Tohle je přesně náš Angélo. A co poslední hodina ekonomie? Prostě nebyla, hodinu jsme se tedy zdržovali na chodbě, a pak se směle vydali domů. Město Saint Flour zahalila šíleně hustá mlha, absolutně netuším, co jí způsobilo.
S Colette jsme si zaskočily na malý nákup do BIO obchůdku, nechaly zde řádnou sumu, jež ale nebyla nic v porovnání s dámou stojící před námi. Tato žena za svůj nákup biopotravin zaplatila 198 euro.

"Doma" jsem ochutnala další druh marockého chleba a mohly jsme začít s přípravou dortu, abych měla také nějaké zásluhy na zítřejší akci. Bylo povinné něco připravit. My pracovaly na čokoládové buchtě a řeknu Vám, je mi z toho smutno, vyrábím takovou dobrotu a nebudu ji moct ani ochutnat. Většina prací probíhala mýma rukama, tak si radši nedomýšlejte následky. Zázrak jsme však úspěšně upekly, nádherně voní, a zítra, již v devět, ho budu muset odevzdat. K večeři jsme si opět uvařily zeleninovou polévku, jsem zvědav, zda nás tato tradice někdy opustí.

Za mlhou tak hustou,...

...že by se dala krájet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama