Když Ti život nabídne změnu, staň se změnou.

Divoká cesta aneb Domov je tam, kam se můžeš vrátit

18. ledna 2014 v 20:53 | AluStaire |  Deníček de France
21. prosince
Pohodová sobota s Colette. Jely jsme něco málo nakupovat, prošly se starým městem a už kuchtila oběd. Já si šla připravit batoh. Nechci vědět, co jsem to jedla. Řekla jsem si o rybu, ale měly jsme takovou zajímavou směs. Nejhorším faktem je, že se to servírovalo ve velké mušli a vyšlo to poměrně draho.

Celé odpoledne jsme strávily výrobou mrkvové marmelády. Colette ji ještě nikdy nezkoušela, pár karambolů se naskytlo a i já se zapojila do pracovního procesu. Věřím, že naše snahy nebyly marné. Po horké sprše jsem byla pověřena důležitým úkolem a to vyrobit si na zítra svačinu. Zítřejší vstávání mě děsí, už ve 4:30.

22. prosince
Na místo srazu jsme s Colette dorazily první, a úplně všichni se nad tím překvapeně pozastavovali. Doprava na letiště tentokrát probíhala autem a dlouze. Řidič se prokázal jako charakter a nechtěl po nás žádné finanční ohodnocení. Tak bychom mu mohli přivézt něco českého. (Stalo se.)

Na letišti jsme si hned odbavily kufr a po krátké svačině jsem Neriah hnala směrem ke gatu. Ještě, že jsem to udělala, neboť zdržení na sebe nenechala dlouho čekat. A rovnou u rentgenu. Mně zřejmě pípal kovový zubní implantát, ale zkuste jim tohle vysvětlovat. Tak mě donutili sundat mikinu a boty a zaměstnankyně mě prošustrovala, zda něco nepašuju. Když nic nenašla, nechala mě jít.

Horší to bylo s Neriah, ta měla v příručním zavazadle věci, které se nesmí takto převážet. Zásah zaměstnance letiště odnesly všechny měkké sýry a jeden dárek pro kamarádku v Česku.

Došly jsme tedy značně otrávené a na***né do poslední fáze pře odletem a zjistily jsme, že náš let už boardují.
A*:"Ještě, že jsem nás tak hnala"
N♦: "Proč? Vždyť zbývá…kolik je hodin? … pět minut!"
Ano, zbývalo pět minut do uzavření bran.


Cestu letadlem jsem prospala, po příletu jsme chvíli čekaly na odvoz - Neri♦iny prarodiče. Příjezd k nám byl také zajímavý, s Neri♦iným seznamem jsme přebíraly věci ze společného kufru. Ale vše dopadlo dobře a my byly konečně zase doma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama