Když Ti život nabídne změnu, staň se změnou.

Lednové víkendy s Neriah

4. února 2014 v 18:16 | Neriah |  Deníček de France
Víkend 14., 10.,11. a 12. ledna
Konec pátečního vyučování jako obvykle nastal v šestnáct hodin čtyřicet minut. Jsem zvyklá, že na odvoz tak do půl 6 čekám, ovšem tentokrát mě dokázal velmi překvapit. Ne snad, že by se dostavil dřív, právě naopak. Naše autíčko zaparkovalo před školou až v 6:05, čehož důsledkem jsem zvládla přečíst 1 a půl knížky (ve francoužštině) a onen zbytek jsem pak přelouskala doma nahřívajíc si záda u krbu. Tím padla celá má četba na víkend.

Domlouvaly jsme se na tom už několikrát, ale teprve tuhle sobotu to vyšlo. Šly jsme s Aurélií plavat! Nějakou dobu už jsem se do bazénu nedostala a nikdy jsem nemívala ve zvyku plavat na výdrž, což ale moje hostitelská sestřička ano, a taky že mě pořádně dala zabrat. Proti jejím 110 délkám jsem já zvládla houby, pro jistotu jsem to raději ani nepočítala. I tak to ale byla zábava a slíbily jsme si, že přístí týden půjdeme zase. Navíc jsem si také poprvé (mimo moře, ovšem to se ani nedá započítat) vyzkoušela plavání s ploutvemi a jednalo se o pocit vskutku zvláštní v dobrém slova smyslu.

Všechna energie, kterou jsem nevyčerpala v sobotu ve vodě, padla v něděli na tvorbu prezentace na fyziku. Strávila jsem jí s přestávkami skoro celý den, avšak ne proto, že by byla tak náročná, nýbrž proto, že jsem ji měla zaplnit létajícími barevnými šipečkami a podobnými nesmysly. Jak vědecké, pane učiteli.

Víkend 15., 18. a 19. ledna
Náš slib jsme s Aurélií dodržely a o sobotním podvečeru nás opět s otevřenou náručí vítala plavecká hala. Myslím, že se z toho začíná stávat dobrá tradice. Šla jsem do sebe a po padesáti bazénech objevila zajímavou skutečnost: dál už to jde samo. Do minulého týdne jsem sice neuměla pořádně plavat kraula, ale zapřela jsem se a nakonec dala dvaaosmdesátem délek. Naprosto skvělý pocit! Jen večer jsem měla dojem, že umřu na bolest ramene.


Druhý den nebylo, co na práci. Nebo jsem to alespoň tak určila, neboť po včerejším výdeji sil a s podivnou náladou se mi nechtělo vůbec, ale vůbec nic dělat. Tak jsem odpočívala, koukala s rodinkou na filmy, zabívala se pitominkami a sledovala sundavání vánoční výzdoby včetně odstrojování stromečku (ano, 19.ledna).


Vánoce tu sice letos zažily bláto, ovšem dnes v noci se zase vrátila zima. Ležím si na posteli, nemůžu spát, v jednom uchu sluchátko. Zvenčí sem začíná doléhat zvuk kapek tříštících se o parapet mého okno. Brzy opět ustává, déšť se mění ve sníh. Jak říkám, zima se vrátila.

Víkend 16., 25. a 26. ledna

Týden předcházející tomuto zataženému víkendu by se pro mě dal označit za velice úspěšný a zároveň totálně smolný. Sama jsem si dokázala opět opatřit program na úpravu videí, což sice většina lidí zvládá levou zadní, ale já jsem počítačový anti-talent, takže jsem měla právo na třídenní projevy radosti typu: HURÁÁÁÁ! CHACHACHÁÁÁÁÁ! a lehký pocit geniality. Zato jsem ovšem byla i natolik šikovná, že jsem si opět nejednou vyhodila rameno do takové míry, až jsem ho několik dalších dní nosila přivázané ke zbytku těla obinadlem. Důsledkem toho jsem v sobotu nemohla jít s Aurélií do bazénu, což mě mrzelo. A tak jsem zůstala odpoledne sama doma předstírajíce důležitou práci a koukaje na nádhernou animovanou pohádku Kráska a zvíře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama