Když Ti život nabídne změnu, staň se změnou.

Hádka s Rémim

21. dubna 2014 v 21:25 | AluStaire |  Deníček de France
24. března
Jelikož jsem tušila, že bude o koupelnu zvýšený zájem, vstala jsem radši o něco dříve. Bohužel se našel člověk, který měl podobný nápad. A po dobu deseti minut jsem se Remiho dceru Oihanu pokoušela odsud dostat. Vrátila jsem se k sobě, snosila všechna svá zavazadla a usedla ke stolu. Zde se již nacházelo pár členů z ''nepřátelského tábora'' a přisedla si i Colette. Samozřejmě, jakmile Remi otevřel ústa, začala debata. Tedy spíše, on vypouštěl nesmyslné argumenty o nebio-bio potravinách z Carrefouru a o společnostech, které tato strava živí. A on, že se domluvil se zemědělci, že si bude nechávat posílat jídlo od nich, když Colette ho není schopná koupit jinde, než ve zlotřilém obchodním řetězci. Když už jsem viděla, že toho má ona sama dost, ale svými odpověďmi ho neumírní, zasáhla jsem gesty, které ho hluboce urazily. Nejen, že jsem si dovolila vzít z košíku jablko, které koupila jeho žena za jeho peníze, ale s tímto jablkem jsem si sedla zády ke stolu a přední část těla jsem si nahřívala u ohně ze starého provizorního krbu. Konverzace se ihned obrátila na mě. Jak je možné, že si dovolím se u stolu obrátit zády?! Jak je možné, že Colette tu přechovává takovou ztělesněnou drzost?! A když už mě svými řeči dostatečně rozpálil, usmála jsem se na něj a opustila místnost.

Do školy nás měla odvézt všechny Colette, ale díky rannímu divadlu a její neopomenutelné opozdilosti, se sám pan skorodomácí zvednul, sebral (jen svoje) děti a vzal to do školy cestou tou nejvíce zmrzlou a zasněženou. Já jsem si v klidu na okně dojedla své ukořistěné ovoce a skoro načas jsme s Colette vyrazily. V autě nastal rozhovor, který jsem započala tím, že v jednom domě s ním já bydlet nebudu. Že z něj mám strach. Ona mě utvrdila, že nemusím, protože příští víkend jsem u našich oblíbených a milých (a hlavně normálně myslících a pracujících) sousedů a pokud už nebudou přestěhovaní ani víkend potom, vezme mě buď k vnučce Vanille do Montpellier, nebo ke svému bratrovi (někde u Saint Etienne).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama